Co je správa ohrožení zabezpečení?

1. Zjišťování a inventář prostředků. Nemůžete spravovat, co nevidíte. Začněte identifikací a katalogizací všech prostředků IT v místních, cloudových a hybridních prostředích. Vytvořte úplný inventář, který zahrnuje servery, koncové body, síťová zařízení a cloudové úlohy. Důkladná správa potenciální oblasti útoku vám může pomoct udržovat přehled a identifikovat expozice díky průběžnému pohledu napříč prostředími.

2. Posouzení a kategorizace. Pak prostředí naskenujte, abyste zjistili nesprávné konfigurace, chybějící opravy a chyby v kódu. Použijte systémy, jako je Common Vulnerabilities and Exposures (CVE), k identifikaci známých ohrožení zabezpečení a Common Vulnerability Scoring System (CVSS) k posouzení jejich závažnosti. Další kontext a klasifikaci můžete získat také z databáze National Vulnerability Database (NVD). Tento krok vám pomůže pochopit rozsah a závažnost ohrožení zabezpečení, abyste na ně mohli vhodně reagovat.

3. Stanovení priorit. Ne všechna ohrožení zabezpečení představují stejné riziko. Správa ohrožení zabezpečení na základě rizik (RBVM) vám pomáhá zaměřit se na největší hrozby pro organizaci tím, že měří technickou závažnost i potenciální dopad na firmu. Nástroje, jako je Exploit Prediction Scoring System (EPSS) a katalog Known Exploited Vulnerabilities (KEV), vám můžou pomoct při stanovování priorit.

4. Náprava a zmírnění. Po stanovení priorit ohrožení zabezpečení je čas jednat. Může to zahrnovat opravy softwaru, aktualizaci konfigurací, izolaci prostředků nebo v některých případech přijetí zbytkového rizika, které vyžaduje průběžné monitorování a zmírňování. Automatizace pracovních postupů nápravy, kde to jde, vám může pomoct rychleji reagovat a udržovat soulad s předpisy.

5. Ověření a vytváření sestav. Nakonec opětovným skenováním dotčených prostředků ověřte, že se ohrožení zabezpečení vyřešila. Sledujte klíčové metriky, jako je průměrná doba do nápravy (MTTR) a celkové snížení rizik. Tyto výsledky vám poskytnou přehled o pokroku, který můžete vykazovat v rámci organizace. Pokud chcete získávat průběžné poznatky, propojte data o ohroženích zabezpečení s širšími systémy správy bezpečnostních informací a událostí (SIEM), abyste mohli ohrožení zabezpečení korelovat s aktivními hrozbami.

Pokud chcete ohrožení zabezpečení spravovat efektivně, pomůže vám porozumět typům slabin, které se v podnikových prostředích obvykle objevují. Mezi nejběžnější patří:

• Hardwarová ohrožení zabezpečení. Chyby firmwaru nebo zastaralé součásti zařízení můžou organizaci vystavit útokům. Servery, síťová zařízení a koncové body IoT můžou obsahovat slabiny, které by kybernetičtí útočníci mohli zneužít, pokud zůstanou neopravené.

• Softwarová ohrožení zabezpečení. Neopravené aplikace a nesprávně nakonfigurovaný software jsou běžné vektory útoku. Zneužití nultého dne, tedy útoky zaměřené na dříve neznámé ohrožení zabezpečení před dostupností opravy, můžou být obzvlášť nebezpečné. Udržování softwaru v aktuálním stavu a monitorování nově vznikajících hrozeb prostřednictvím posouzení rizik kybernetického zabezpečení je pro správu ohrožení zabezpečení zásadní.

• Síťová ohrožení zabezpečení. Nesprávně nakonfigurované brány firewall, otevřené porty a nezabezpečené síťové protokoly můžou vystavit systémy riziku. Pravidelné skenování sítě a segmentace snižují riziko laterálního pohybu útočníků.

• Ohrožení zabezpečení operačního systému. Zastaralé verze operačních systémů nebo chybějící aktualizace zabezpečení můžou vytvářet příležitosti ke zneužití. Zajištění rychlého opravování operačních systémů je základní součástí procesu správy ohrožení zabezpečení.

• Nesprávné konfigurace cloudu. Vystavené úložné kontejnery, nesprávně použitá oprávnění nebo špatně nakonfigurované úlohy v cloudových prostředích můžou vytvářet významné riziko.

• Lidské riziko. Zaměstnanci organizace můžou představovat slabý článek, pokud se stanou obětí phishingu, znovu používají slabá hesla nebo ignorují osvědčené postupy zabezpečení. Pravidelné školení povědomí o zabezpečení a zásady silného ověřování jsou pro zmírnění tohoto rizika klíčové.

K efektivní správě ohrožení zabezpečení potřebujete v každé fázi procesu správné nástroje a technologie. Tato řešení vám pomáhají zjišťovat, stanovovat priority a napravovat slabiny v místních, cloudových a hybridních prostředích.

• Skenery ohrožení zabezpečení. Automatizované skenery zkoumají systémy a hledají slabiny, nesprávné konfigurace a chybějící opravy. Pomáhají vám najít ohrožení zabezpečení dřív, než je můžou zneužít kybernetičtí útočníci.
• Software pro správu oprav. Nástroje pro správu oprav vám pomáhají efektivně nasazovat aktualizace napříč koncovými body a servery. Automatizace oprav může zkrátit dobu, po kterou ohrožení zabezpečení zůstávají nevyřešená.
• Správa stavu zabezpečení cloudu (CSPM). Řešení CSPM posuzují cloudové konfigurace z hlediska nesprávných konfigurací nebo porušení zásad. Poskytují přehled o cloudových rizicích a podporují správu potenciální oblasti útoku napříč několika prostředími.
• Platformy pro ochranu cloudově nativních aplikací (CNAPP). Nástroje CNAPP zabezpečují cloudově nativní úlohy a podporují skenování bez agentů. Doplňují CSPM tím, že detekují ohrožení zabezpečení v cloudových aplikacích, infrastruktuře a úložištích.
• Správa bezpečnostních informací a událostí (SIEM). I když se SIEM zaměřuje hlavně na detekci hrozeb v reálném čase a reakci na incidenty, doplnění dat o ohroženích zabezpečení umožňuje korelovat známé slabiny s aktivními bezpečnostními událostmi a poskytuje využitelné poznatky pro rychlejší reakci.

Nově vznikající nástroje vám můžou pomoct držet krok s riziky. Mezi další novější nástroje pro správu ohrožení zabezpečení patří:

• Technologie pro stanovování priorit ohrožení zabezpečení (VPT), která vám pomáhá zaměřit úsilí o nápravu na ohrožení zabezpečení představující největší riziko.
• Průběžná správa expozice hrozbám (CTEM), která umožňuje průběžné monitorování aktivit hrozeb a expozice a posiluje program správy ohrožení zabezpečení v oblasti kybernetického zabezpečení.

Tyto osvědčené postupy vám můžou pomoct posílit strategii a postupně snížit expozici.

• Udržujte úplný přehled o prostředcích. Ujistěte se, že máte úplný a aktuální inventář všech prostředků, včetně cloudových prostředků, koncových bodů a nespravovaných zařízení.
• Zaveďte průběžné skenování. Přejděte od pravidelných skenování k průběžnému monitorování prostředí. Díky tomu můžete zjišťovat nová ohrožení zabezpečení hned, jak se objeví, a reagovat dřív, než je bude možné zneužít.
• Přiřaďte jasnou odpovědnost a nastavte dohody SLA. Definujte, kdo je napříč týmy odpovědný za nápravu, a nastavte dohody o úrovni služeb (SLA) podle závažnosti rizika. Odpovědnost pomáhá zajistit, aby se ohrožení zabezpečení řešila včas.
• Propojte týmy pro zabezpečení, IT a DevOps. Efektivní správa ohrožení zabezpečení vyžaduje spolupráci napříč týmy. Sladěním zabezpečení s IT a DevOps můžete zjednodušit nápravu a snížit tření v pracovních postupech.
• Kde to jde, automatizujte pracovní postupy. Využívejte automatizaci pro opakující se úlohy, jako je skenování, opravy a vytváření sestav. Díky tomu se týmy můžou soustředit na rizika s vyšší prioritou a zlepší se konzistence v celém procesu správy ohrožení zabezpečení.
• Vyjadřujte riziko obchodními pojmy. Převeďte zjištění o ohroženích zabezpečení do podoby potenciálního dopadu na firmu, aby je zainteresované strany mohly pochopit a jednat podle nich. Zasazení ohrožení zabezpečení do kontextu rizik pro provoz, data nebo výnosy pomáhá rychlejšímu a informovanějšímu rozhodování.

Pokud chcete porozumět efektivitě programu správy ohrožení zabezpečení a zlepšovat ji, musíte měřit pokrok. Sledování správných metrik vám pomáhá identifikovat mezery, prokázat hodnotu a průběžně zlepšovat přístup ke správě ohrožení zabezpečení v oblasti kybernetického zabezpečení.

Tady je několik klíčových metrik správy ohrožení zabezpečení, které můžete sledovat:

• Průměrná doba do nápravy (MTTR). MTTR měří, jak rychle řešíte ohrožení zabezpečení po jejich identifikaci. Nižší MTTR značí rychlejší reakce a efektivnější proces správy ohrožení zabezpečení.
• Snižování rizik v čase. Sledujte, jak se s nápravou ohrožení zabezpečení snižuje celková expozice riziku. Pomůže vám to pochopit, jestli vaše úsilí skutečně zlepšuje zabezpečení.
• Pokrytí a přehled o prostředcích. Měřte, jaká část prostředí se aktivně monitoruje a skenuje. Mezery v přehledu můžou vystavit kritické prostředky riziku, proto je zvyšování pokrytí klíčové pro snižování rizik.
• Trendy nevyřízených náprav. Sledujte počet nevyřešených ohrožení zabezpečení v čase. Rostoucí počet nevyřízených náprav může značit omezené zdroje nebo neefektivitu v pracovních postupech nápravy.
• Procento kritických ohrožení zabezpečení vyřešených v rámci SLA. Sledujte, kolik vysoce rizikových ohrožení zabezpečení se řeší v rámci definovaných dohod o úrovni služeb. Tato metrika pomáhá zajistit, aby tým upřednostňoval nejdůležitější problémy.

Konzistentním sledováním těchto metrik a vytvářením sestav můžete zlepšit rozhodování, sladit úsilí v oblasti zabezpečení s obchodními prioritami a vybudovat odolnější program správy ohrožení zabezpečení.

Pokud program správy ohrožení zabezpečení budujete nebo rozvíjíte, začněte posouzením aktuálního prostředí organizace a identifikací mezer v přehledu, stanovování priorit a nápravě. Přechod na průběžný přístup založený na rizicích vyžaduje čas, ale i malé kroky můžou výrazně snížit expozici hrozbám.

Začněte těmito základními kroky:

• Vytvořte inventář prostředků. Identifikujte veškerý hardware, software a cloudové prostředky v prostředí. Úplný inventář je nezbytný k pochopení rizik a zlepšení správy potenciální oblasti útoku.
• Vyberte správné skenovací nástroje. Vyberte nástroje pro skenování a posouzení ohrožení zabezpečení, které odpovídají prostředí, včetně podpory místních, cloudových a hybridních systémů.
• Stanovte jasnou odpovědnost za nápravu. Přiřaďte jasnou odpovědnost za řešení ohrožení zabezpečení napříč týmy. Nastavte odpovědnost tak, aby žádné problémy nezapadly.
• Nastavte dohody o úrovni služeb (SLA). Definujte termíny nápravy ohrožení zabezpečení podle závažnosti a dopadu na firmu. Tím pomůžete zajistit, aby se kritická rizika řešila rychle a konzistentně.
• Začněte kritickými ohroženími zabezpečení. Nejdřív stanovte prioritu vysoce rizikových ohrožení zabezpečení, zejména těch se známými zneužitími nebo vysokým dopadem na firmu. Tento přístup založený na rizicích vám pomůže dosáhnout smysluplného pokroku už na začátku.

Jak program dospívá, můžete rozšiřovat své možnosti o automatizaci, hlubší informace o hrozbách a těsnější integraci napříč nástroji zabezpečení. Postupně vám to pomůže vybudovat proaktivnější a odolnější přístup ke správě ohrožení v oblasti kybernetického zabezpečení.

V místních, cloudových a hybridních prostředích podporují řešení zabezpečení od Microsoftu správu ohrožení zabezpečení. Microsoft Defender Správa zranitelností pomáhá snižovat rizika díky průběžnému posuzování ohrožení zabezpečení, stanovování priorit na základě rizik a nápravě.

Je součástí platformy Unified SecOps, která propojuje správu ohrožení zabezpečení a expozic s detekcí hrozeb a reakcí na incidenty, aby poskytovala adaptivnější ochranu napříč prostředími. Pomáhá vám snížit riziko plynoucí z ohrožení zabezpečení a udržet krok s vyvíjejícími se hrozbami.